Ibrahim Pasha , Sulejmanův přítel

Ibrahim pochází z Itálie. Narodil se v Parze pod jménem Teo ve stejnou dobu jako jeho dvojče Niko. Po nějaké době však Tea odvlekli do Osmanské říše, kde se mu dostalo vzdělání a uměl krásně hrát na housle. Jednou, když tak hrál, jel kolem princ a nástupce trůnu Sulejman. Hra na housle se mu tolik zalíbila, že z Tea udělal svého nejbližšího přítele. Jakmile se ale člověk stane muslimem, je přejmenován jiným, muslimským jménem jako například dívky Maria a Alexandra, z nichž se později staly Gülnihal a Hürrem.
K Ibrahimovi lze říci, že od jeho narození po jistou dobu byl velice milý a snad nevlastnil nějaké negativní vlastnosti. Byl spravedlivý a rád vše dělal podle pravidel. Věrně sloužil sultánovi, tudíž byl spravedlivý, loajální, přátelský, ale i rázný. Postupem času však nabyl nového postavení, jehož moc se stále zvyšovala a s tím i Ibrahimovo ego a pýcha. Najednou se cítil občas výš než sultán, výš než kdokoli a málem se stal obětí několika vrahů. Svou pýchou si velice kazil své manželství a dokonce své ženě začal být nevěrný.

K Ibrahimovi lze říci, že od jeho narození po jistou dobu byl velice milý a snad nevlastnil nějaké negativní vlastnosti. Byl spravedlivý a rád vše dělal podle pravidel. Věrně sloužil sultánovi, tudíž byl spravedlivý, loajální, přátelský, ale i rázný. Postupem času však nabyl nového postavení, jehož moc se stále zvyšovala a s tím i Ibrahimovo ego a pýcha. Najednou se cítil občas výš než sultán, výš než kdokoli a málem se stal obětí několika vrahů. Svou pýchou si velice kazil své manželství a dokonce své ženě začal být nevěrný.

Pozor: Následující část textu může obsahovat vyzrazení děje a osudu postavy!

Ibrahim se po smrti Selima chána přestěhoval společně s novým sultánem Sulejmanem do hlavní paláce. Později přijela i Mahidevran sultan se Sulejmanovým synem, kterého porodila v Manisse, Mustafou. Mahidevran byla jediná žena, kterou Ibrahim v podstatě uznával jako právoplatnou matku prince a sultánku, samozřejmě ještě sultánovu matku Ayse Hafsa sultan.

Ibrahim po nějakém čase narazil na dva problémy, nenávist a láska. Nenáviděl jednu konkubínu, která se stala novou oblíbenkyní sultána, a bylo jí jedno, jak Mahidevran trpí, že ztratila svého muže. Navíc nenáviděla Ibrahima a stála proti němu kdykoli se jí chtělo. Ibrahim ji vždy krotil, ale divokou Hürrem nikdo nezkrotil nikdy. Kromě toho se Ibrahim zamiloval do sultánovy sestry Hatice sultan. Věděl, že by jejich sňatek nebyl povolený a tak raději nic neříkal a občas se s ní tajně scházel, poněvadž ona cítila stejné sympatie. Největším problémem ale bylo, že právě Hürrem byla ta, kdo se o tom všem dozvěděl a chtěla to využít do svého plánu.
Ibrahim se Sulejmanem a armádou vyrazili do války a táhli na Bělehrad. Ibrahim dostával vždy několik dopisů z paláce a i Hatice mu napsala. Když vyhráli, četl s láskou řádky psané její rukou, ale chuť ho přešla, když dorazila na poslední řádek.
Stálo tam „Taky mám dobré zprávy z paláce, Hürrem je těhotná.“ Což ho naprosto vyvedlo z míry a uvědomil si, že jí bude muset čelit ještě nějakou dobu. No, ale poněvadž věděl, jak to potěší Sulejmana, s úsměvem na rtu mu přetlumočil, co se stalo v paláci.

Po návratu se večer sešel s Hatice, ale překazila jim to zpráva o Hürrem, někdo ji otrávil. Ibrahim nemusel ani tak pátrat od koho pochází ten jed. Mohla za to Mahidevran sultan a Ibrahim se jí snažil bránit, poněvadž nechtěl připustit Hürremino vítězství a nakonec tedy Mahidevran zůstala v paláci.
Ibrahim po nějaké době opět odjel do války na Rhodos, kterou sice vyhráli, ale nepřátel tam bylo dost. Někteří z nepřátel se ukrývali v chrámu, kde se sultán s Ibrahimem a ostatními modlili, a chystali se zabít sultána. Ibrahim ho zachránil, avšak sám utrpěl těžké zranění, které se ale vyléčilo. Za záchranu života získal titul velkovezíra a byl hned pod sultánem, čímž si rozhněval některé jeho bývalé nadřízené a taky Hürrem, která už byla matkou dvou dětí.
Ibrahim měl od sultána slib, směl se vrátit do své země, a taky to udělal. Předtím však se však do dopisu pro sultána vyznal z lásky k Hatice. Ve své rodné zemi potkal svého bratra i otce, ale s matkou už se nikdy neviděl, zemřela a Ibrahim ani tak neměl klid. Velice brzy pro něj přijeli vojáci z Osmanské říše a měli za úkol ho přivézt zpět.
Ibrahim očekával svůj konec, ale se ctí se vrátil a předstoupil před sultána, který ho však místo popravy zasnoubil s Hatice. Hürrem to rozzuřilo, ale Ibrahim a Hatice byli štěstím bez sebe. Sulejman však ne. V noci byla zavražděna jedna konkubína a hlavní podezřelou byla Hürrem. Poslali ji pryč z paláce a Ibrahim měl za úkol zjistit o tom vše a popřípadě Hürrem dovézt zpět, pokud se prokáže její nevina. Ta se prokázala, ale poněvadž Ibrahim chtěl proti Hürrem něco vymyslet, slíbil jí návrat pod podmínkou. Pokloní se všem sultánkám a políbí jim šat, především Mahidevran sultan, kterou měla uznat jako vyšší sultánka, než je ona sama. Hürrem to po dlouhém rozmýšlení udělala a hned další noc počala své třetí dítě se sultánem.

Ibrahim se konečně oženil s Hatice a strávil s ní jejich první noc. Poděkoval Gülfem za vše, co pro ně udělala (pomáhala Hatice sultan a Ibrahimovi utajit jejich vztah a zajišťovala jim jejich schůzky) a slíbil jí, že se o Hatice dobře postará. Jenomže byl vyslán na nějakou cestu, což Hatice velice zklamalo, ale její nálada se vylepšila zprávou, že čeká své první dítě.

Ibrahim se po návratu z dlouhé cesty těšil na Hatice a případně již narozené dítě, ale když na zahradě spatřil její smutnou tvář, vytušil, že něco není v pořádku. Hatice během jeho cesty potratila vinou janičářského povstání, když spadla ze schodů. Ibrahim se z toho snažil dostat a dokonce se i rozplakal. No netrvalo dlouho a našel si cestu ven a cestu ještě výše, když objevil důkaz proti Hürrem a místo toho, aby se jí zbavil, nebo aby byla dokonce popravena, se stal Ibrahim částečným vrahem a zemřel někdo jiný.
Ibrahim se poté těšil na jejich další dítě, o čemž se dozvěděl při výpravě, když mu to uprostřed války sdělil sultán, že Hürrem psala dopis. Ibrahim se celý natěšený vrátil z úspěšné výpravy a s Hatice se radostně přivítal, při řeči s Hürrem byla kolem však cítit nenávist, ke které měla dobrý důvod.

Čas ubíhal rychle a Ibrahimovi se po těžkém porodu narodil syn Mehmet. A to díky Hürrem, která malé dítě zachránila. On se s ní marně snažil udobřit, poněvadž ho neustále vinila ze smrti člověka, kterého měla ráda. Od té doby se toho ale hodně změnilo. Do lovecké vily byla převezena jedna žena, která doufala v pomoc Ibrahima. Ta žena byla kastilská princezna Isabella Fortuna a brzy na to se stala sultánovou milenkou. Nějakou dobu se spolu tajně scházely, ale Hürrem se o tom dozvěděla a marně hledala pomoc u Ibrahima. Ten měl jiné starosti. Mehmet, jeho syn, zemřel, navíc se z toho Hatice nemohla probrat a občas nedokázala rozlišit realitu a sen. Poté si podřezala žíly.
Ibrahim byl z toho velice zoufalý, ale útěchu našel u jiné osoby. Zatímco byla Hatice pryč, on ji podvedl s Nigar kalfou, se kterou to však trvalo jen jednu noc, zatím. Sám si to ale vyčítal a od té doby byl na Nigar kalfu nahněvaný, že se to stalo a už s ní nikdy nechtěl nic mít. S Hürrem se dostal ještě do většího nepřátelství, až byl nakonec po záhadném zmizení Isabelly, pověřen sultánovou matkou, aby Hürrem nechal zabít, neboť vztahy sultánovy rodiny k ní velmi, velmi klesly a jediná Hatice s ní dokázala v určitých situacích vyjít. Ibrahim zajistil proto příležitost a skupinu vrahů, kteří to měli zařídit, ale po neúspěšném pokusu už se nic takového nestalo, protože mu sultán svěřil Hürremin život do rukou.

Ibrahim se postupem času do Nigar kalfy zamiloval a trávil s ní noci. Problémy s Hürrem ubraly na intenzitě, ale nespřátelili se, nikdy. Hatice otěhotněla potřetí a s Ibrahimem se těšili na dalšího potomka, který už snad bude zdráv a dožije dospělosti. Se sultánem se zúčastnili několika dalších výprav a společně čelili některým problémům. Ibrahim však byl několikrát málem zabit, neboť si nadělal nepřátelé a navíc jeho pýcha velice vzrostla. Problémy to dělalo i Hatice, které se mezitím narodila dvojčátka, chlapec Osman a děvčátko Huricihan. No největším problémem byla těhotná Nigar kalfa, která otěhotněla těsně před tím, než si Ibrahim uvědomil, že Hatice mu obětovala život a jiná žena za to nestojí. Ibrahim se tedy rozhodl Nigar ukrýt pryč do porodu a občas za ní ještě zašel, ale najednou Nigar kalfa zmizel.

Později se dozvěděl, že Hürrem zosnovala velký plán a zničila Mahidevran a částečně i jeho. Dozvěděla se vše o Nigar kalfě a řekla to Hatice, která ubohou Ibrahimovu milenku věznila u sebe. Ibrahim další den dostal děsivou zprávu od Hatice, která mu oznámila, že se rozvedou. Navíc mu Hürrem neustále předkládala to, že vyhrála a sama poté nastoupila na místo sultánovy matky, která během nějaké doby už zemřela na infarkt, způsobený událostí o Nigar kalfě.

Hürrem se tedy stala novou Valide sultan a nastolila si vlastní pořádek, zatímco Ibrahimova budoucnost nebyla vůbec jasná a mohl být každým dnem popraven.

Hatice Ibrahima dlouhou dobu nenáviděla, avšak láska, kterou si k němu vytvořila před mnoha lety, nemohla být jen tak ztracena, a tak si pomalu ale jistě k sobě utváří znovu pouto, ačkoli je Nigar kalfa menší potíží.

Nigar Kalfa porodila dceru Esmu.

Ibrahim následně válčí dál s Hürrem, která si je jistá svým vítězstvím, ale Ibrahim má naprosto stejné pocity. Ten, kdo vyhrává, je ovšem ona. Ibrahim je následně popraven a pohřben.