Sultán Sulejman I., 6. listopadu 1494 (resp. duben 1495) až 5. září (resp. 6. září) 1566, byl panovník Osmanské říše v letech 1520 až 1566.
V západoevropské literatuře je znám i pod jménem Sulejman (I.) Nádherný - analogicky v turecké literatuře Süleyman Muhtesem (muhtesem v turečtině může být přeloženo i jako překrásný, báječný, velkolepý ...) (v některých případech pak chybně jako Sulejman II.). V turecké literatuře také a údajně častěji jako Sulejman Zákonodárce (turecky Süleyman Kanuni); další formy Soliman, Suleiman nebo Süleyman (jedná se o arabskou versi jména Šalamoun).
Sulejman I. se narodil v Trabzonu v dnešním Turecku jako syn sultána Selima I. a jeho konkubíny Ajše Hafsa Sultan. V sedmi letech byl poslán do Istanbulu na studia přírodních věd, historie, literatury, teologie a vojenské taktiky. První politické zkušenosti získal jako správce několika osmanských provincií v Malé Asii a na Krymu. Do Manisy, kde působil od roku 1512 jako místodržící, si přivedl své 2 ženy. Po smrti svého otce Selima I. roku 1520 nastoupil na trůn a přesídlil do Istanbulu. Vedle svých panovnických, zakonodárných, náboženských a charitativních a vojenských činností podporoval umění, zajímal se o filosofii a poezii. Zemřel roku 1566 při obléhání Szigetváru, který byl bráněn chorvatským pánem Mikulášem Zrinským. Byl 10. panovníkem osmanské říše
Svou vládu započal řadou vojenských výprav a vojenské výpravy konal či nechal konat až skoro do své smrti (poslední bylo neúspěšné obležení (ostrova) Malty). Během Sulejmanovy vlády dosáhla Osmanská říše zenitu své moci a stala se světovou velmocí. Po jeho smrti se ještě jistou setrvačností podařilo osmanská panství rozšířit, ale od druhé poloviny 17. století již započal postupný úpadek.
Matka Ayse Hafsa Sultan [ajše hafsa sultan].
Matky vládnoucích sultánů byly titulovány Valide (Valide Sultan) - mívaly obecně velmi významné postavení v harému.
Jeho ženy - konkubíny - manželky - haseki (haseki byl titul konkubíny Osmanského sultána, jež porodila prince). Ty z nich, s nimiž měl žijící děti - zejména syny, požívaly vyššího postavení. Z nich, jako obvykle, nejvyšší ta, která byla zrovna v největší oblibě: favoritka. Titul sultan pravděpodobně podle práva patřil Valide - matce vládnoucího sultána a dcerám - přímým příbuzným sultána. Sultánovým ženám - konkubínám - manželkám - haseki se pravděpodobně také, zejména těm vlivným, ke jménu přidával titul Sultan, aniž by na to měly výslovné právo. Často se také k jejich jménům přidával přídomek Hatun - miláček, ale nejen jim, ale i jiným příslušnicím harému a jiným ženám.
Fülane (1496?–1550)
Dceru Mihrimah Sulejman v roce 1539 provdal za sandžakbeje Anatolie, svého důvěrníka a vychovatele svých synů Rüstema Pašu, který se v roce 1544 stal velkovezírem. Po smrti své matky Hürrem převzala její roli a stala se otcovou rádkyní.[1][2]
Syn Mahidevran Mustafa byl za velezradu na příkaz otce popraven. Stalo se tak v září 1553 ve vojenském ležení v údolí Ereğli u Konye. Mustafova tajná korespondence s Peršany s jeho pečetí a podpisem "Sultán Mustafa" je dodnes uložena v archivu Topkapı. Historické prameny dokládají také nezdařený pokus části armády izolovat Sulejmana v Dimetoce a dosadit Mustafu na trůn.[3] Není jasné, zda Sulejmanovo rozhodnutí ovlivnila i smrt jeho oblíbence, Hürremina syna Mehmeda, který zemřel přesně o deset let dříve jako sandžakbej v Manise.
Bayezid zahynul v bojích o trůn se svým bratrem Selimem: s 12 tisíci svých lidí uprchl do Persie na dvůr šáha Tahmáspa I. a v Osmanské říši, jež v té době byla s Persií ve válečném stavu, byl považován za zrádce. Později Sulejman uzavřel s Persií mír a dohodl se s perským šáhem, že Peršané za 4000 zlatých mincí zabijí Bayezidovy spolubojovníky a jeho samotného i s jeho čtyřmi syny předají sultánovým vyslancům. Rozsudek smrti, který Sulejman nad synem vynesl, byl vykonán 28. listopadu roku 1562.
Syn Cihangir zemřel v roce 1553 na vrozenou vadu (křivice).
Nástupcem Sulejmana na trůně Osmanské říše se stal v roce 1566 Selim II., který ho ze všech jeho synů jediný přežil. Nazýván byl Selim Opilec.
Ze seriálu :
Sulejman je jako většina vládců rázný a přísný, což bývá na téměř všechny své poddané, ale také velice milý a snad jako každý muž zamilovaný. U něho je to ale trochu jiné, poněvadž má žen spousty a nejedna nedokáže vydržet konkurenci.
Sulejman byl osmanský princ, jenž na začátku celého seriálu právě nastupoval na trůn po svém otci Selimovi. Má matku Ayse (Valide sultan) a dvě sestry, Beyhan sultan a její krásnější sestru Hatice sultan. Jel do paláce, kde již byla jeho matka a netrpělivě ho vyčkávala a pár dní poté přijela i jeho jediná žena Mahidevran s jeho do té doby jediným žijícím synem, jenž se jmenoval Mustafa. Před Mahidevran měl však ještě jednu ženu a ta se jmenovala Gülfem. A i když Sulejmana velice milovala, děti, které mu porodila, zemřely a on ji už nechtěl.
Sulejman se zamiloval potřetí a to byla osudná láska, která mu, ač se někdy vymkla z rukou, vydržela spousty let. Ta žena se jmenovala Alexandra a jako otrokyně si ho naprosto získala. Sulejman si ji hned nechal zavolat do své komnaty, a i když jim to nevyšlo, na podruhé už spolu zůstali celé dvě noci. Ji přejmenoval na Hürrem a užíval si s ní každou noc a to i když k němu měla jít Mahidevran.
V západoevropské literatuře je znám i pod jménem Sulejman (I.) Nádherný - analogicky v turecké literatuře Süleyman Muhtesem (muhtesem v turečtině může být přeloženo i jako překrásný, báječný, velkolepý ...) (v některých případech pak chybně jako Sulejman II.). V turecké literatuře také a údajně častěji jako Sulejman Zákonodárce (turecky Süleyman Kanuni); další formy Soliman, Suleiman nebo Süleyman (jedná se o arabskou versi jména Šalamoun).
Sulejman I. se narodil v Trabzonu v dnešním Turecku jako syn sultána Selima I. a jeho konkubíny Ajše Hafsa Sultan. V sedmi letech byl poslán do Istanbulu na studia přírodních věd, historie, literatury, teologie a vojenské taktiky. První politické zkušenosti získal jako správce několika osmanských provincií v Malé Asii a na Krymu. Do Manisy, kde působil od roku 1512 jako místodržící, si přivedl své 2 ženy. Po smrti svého otce Selima I. roku 1520 nastoupil na trůn a přesídlil do Istanbulu. Vedle svých panovnických, zakonodárných, náboženských a charitativních a vojenských činností podporoval umění, zajímal se o filosofii a poezii. Zemřel roku 1566 při obléhání Szigetváru, který byl bráněn chorvatským pánem Mikulášem Zrinským. Byl 10. panovníkem osmanské říše
Svou vládu započal řadou vojenských výprav a vojenské výpravy konal či nechal konat až skoro do své smrti (poslední bylo neúspěšné obležení (ostrova) Malty). Během Sulejmanovy vlády dosáhla Osmanská říše zenitu své moci a stala se světovou velmocí. Po jeho smrti se ještě jistou setrvačností podařilo osmanská panství rozšířit, ale od druhé poloviny 17. století již započal postupný úpadek.
Matka Ayse Hafsa Sultan [ajše hafsa sultan].
Matky vládnoucích sultánů byly titulovány Valide (Valide Sultan) - mívaly obecně velmi významné postavení v harému.
Jeho ženy - konkubíny - manželky - haseki (haseki byl titul konkubíny Osmanského sultána, jež porodila prince). Ty z nich, s nimiž měl žijící děti - zejména syny, požívaly vyššího postavení. Z nich, jako obvykle, nejvyšší ta, která byla zrovna v největší oblibě: favoritka. Titul sultan pravděpodobně podle práva patřil Valide - matce vládnoucího sultána a dcerám - přímým příbuzným sultána. Sultánovým ženám - konkubínám - manželkám - haseki se pravděpodobně také, zejména těm vlivným, ke jménu přidával titul Sultan, aniž by na to měly výslovné právo. Často se také k jejich jménům přidával přídomek Hatun - miláček, ale nejen jim, ale i jiným příslušnicím harému a jiným ženám.
Fülane (1496?–1550)
- syn Mehmed (1511–1521)
- syn Mahmud (22.9.1512–29.10.1521)
- syn Abdullah (1514–28.10.1514)
- dcera Fatma (1516–1516)
- syn Murad (1513–1521)
- syn Mahmud (1515–1521)
- syn Mustafa (1515–1553)
- dcera Razije (turecká transkripce: Raziye) (1519–1561)
- syn Murad (1519–1521)
- syn Mehmed (1521–1543)
- dcera Mihrimah (1522–1578) ∞ Rüstem Paša (1500–1561), osmanský velkovezír
- syn Abdullah (1523–1526)
- syn Selim (1524–1574) - Sulejmanův nástupce jako Selim II.
- syn Bayezid (1526–1561)
- syn Cihangir (1535–1553)
Dceru Mihrimah Sulejman v roce 1539 provdal za sandžakbeje Anatolie, svého důvěrníka a vychovatele svých synů Rüstema Pašu, který se v roce 1544 stal velkovezírem. Po smrti své matky Hürrem převzala její roli a stala se otcovou rádkyní.[1][2]
Syn Mahidevran Mustafa byl za velezradu na příkaz otce popraven. Stalo se tak v září 1553 ve vojenském ležení v údolí Ereğli u Konye. Mustafova tajná korespondence s Peršany s jeho pečetí a podpisem "Sultán Mustafa" je dodnes uložena v archivu Topkapı. Historické prameny dokládají také nezdařený pokus části armády izolovat Sulejmana v Dimetoce a dosadit Mustafu na trůn.[3] Není jasné, zda Sulejmanovo rozhodnutí ovlivnila i smrt jeho oblíbence, Hürremina syna Mehmeda, který zemřel přesně o deset let dříve jako sandžakbej v Manise.
Bayezid zahynul v bojích o trůn se svým bratrem Selimem: s 12 tisíci svých lidí uprchl do Persie na dvůr šáha Tahmáspa I. a v Osmanské říši, jež v té době byla s Persií ve válečném stavu, byl považován za zrádce. Později Sulejman uzavřel s Persií mír a dohodl se s perským šáhem, že Peršané za 4000 zlatých mincí zabijí Bayezidovy spolubojovníky a jeho samotného i s jeho čtyřmi syny předají sultánovým vyslancům. Rozsudek smrti, který Sulejman nad synem vynesl, byl vykonán 28. listopadu roku 1562.
Syn Cihangir zemřel v roce 1553 na vrozenou vadu (křivice).
Nástupcem Sulejmana na trůně Osmanské říše se stal v roce 1566 Selim II., který ho ze všech jeho synů jediný přežil. Nazýván byl Selim Opilec.
Ze seriálu :
Sulejman byl osmanský princ, jenž na začátku celého seriálu právě nastupoval na trůn po svém otci Selimovi. Má matku Ayse (Valide sultan) a dvě sestry, Beyhan sultan a její krásnější sestru Hatice sultan. Jel do paláce, kde již byla jeho matka a netrpělivě ho vyčkávala a pár dní poté přijela i jeho jediná žena Mahidevran s jeho do té doby jediným žijícím synem, jenž se jmenoval Mustafa. Před Mahidevran měl však ještě jednu ženu a ta se jmenovala Gülfem. A i když Sulejmana velice milovala, děti, které mu porodila, zemřely a on ji už nechtěl.
Sulejman se zamiloval potřetí a to byla osudná láska, která mu, ač se někdy vymkla z rukou, vydržela spousty let. Ta žena se jmenovala Alexandra a jako otrokyně si ho naprosto získala. Sulejman si ji hned nechal zavolat do své komnaty, a i když jim to nevyšlo, na podruhé už spolu zůstali celé dvě noci. Ji přejmenoval na Hürrem a užíval si s ní každou noc a to i když k němu měla jít Mahidevran.
Žádné komentáře:
Okomentovat